Házená Sedlčany

Pátek, něco po 20:00. Ponuré Sedlčanské zákoutí mezi základní školou a gymnáziem. Sedlčany obchází strašák přepadených žen. Snad proto se v tělocvičně základní školy tak pozdě po setmění schází jen 7 hry schopných hráčů.

Velkým potěšením však bylo, že se po několika výpadcích na tréninku objevil Pařez. Když už to vypadalo na přímý přesun směr teplý Vyšehrad zachránil trénink Karel, který vzkázal, že přijde po softu /lehčí forma hardu/ a tak se šlo hrát.

V sedmi lidech se obvykle hraje mariáš /trojička a čtyřka zvlášť/, ale my se kupodivu rozhodli pro fotbal. Rozepisovat složení týmů nemá smysl neboť se velmi často měnilo. Tedy pro statistiky doplním alespoň docházku: Přemek, David, Pařez, Malda, ŠiMi, Šimi, Hajčus a s hodinovým spožděním dorazivší Karel.

Nejprve jsme nasadili 3 na 3 s tím, že jedno družstvo mělo hráče na střídání. To nefungovalo, bo ti co střídali byli pořád čerství, jeden v bráně jeden střídal a ti 3 chudáci co hráli proti, prostě nestíhali, po té jsme hráli 4 proti 3, jenže to sme zase dali dohromady Přemka s Pařezem a nestíhali všichni ostatní.

Když už se zdálo, že je vyhráno, bo přišel Karel, tak se zase Hajčus s prominutím vzdálil na toaletu /nebo chcete-li - posral/ a bylo to zase 4 na 3, no a když se vrátil tak zas nemohl běhat, stav byl asi vážný, bo ani na pivo nešel .

Na posledních cca 15 minut šlo o skutečně regulérní boj, ale pro ty všechny změny si pamatuji již jen to, že já sem na 2 vítězný prohrál a Pařez dal ten poslední. Tak se omlouvám všem těm, které jsem nezmínil, ale musíte příště také udělat něco výjimečného, abych si vás zapamatoval - třeba jako Hajčus .

Tisková konference nebyla pro tentokrát zasvěcena vědě a to hlavně z toho důvodu, že se jí účastnilol i družstvo softbalistů a tak jsme probírali hlavně pivo....

                                                                                            Sportu zdar a házené zvlášť

                                                                                                             Ši - Mi