Házená Sedlčany

Jako obvykle jsme se v pátek začali před osmou večerní scházet u tělocvičny 1. ZŠ v Sedlčanech. V hale byl poněkud neobvyklý rachot – k našemu nepříjemnému zjištění zde nedováděli fotbalisté, rybáři, ani jiný podobný spolek…ke spánku se zde chystalo asi tak 50 mladých softballistů.

A co se dělo pak??

Jelikož sedlčanští házenkáři mají v kádru dva policisty, vzali zákon do svých rukou. Jménem zákona rozehnali malé hochy, abychom si mohli jako obvykle zahrát házenou. (no dobře – nešlo o rozehnání, nýbrž o domluvu, zda by nás tam na hodinku a půl nepustili)

Když jsme byli všichni převlečení, došlo na obvyklé rozcvičení a následné lámání chleba v podobě rozdělení týmů. Naši hrdinové (Šimi a Martin) se stali za odměnu kapitány. Na Martinovu stranu se postavili Karel, Jana, Kuba D., Dárek a Tomáš, proti nim hráli bratři Šimkové, David, Katka, Ondra a Patrik.

Hra to byla opravdu vyrovnaná, střídala se jedna pěkná akce za druhou, skvělé obranné zákroky občas nezastavily bravurně promyšlené tahy na branku. A ohromné množství fanoušků tuto podívanou náležitě odměňovalo bouřlivým potleskem.

Přeci jen Šimiho tým měl trochu více ze hry. Bylo to pravděpodobně dáno větší zkušeností jeho hráčů. Přesto se však Martina družstvo nevzdalo a při hře na dva poslední vzalo otěže do svých rukou. Karel na chvíli opustil bránu a rozhodl utkání ve prospěch svého mužstva.

Následná tisková konference se konala jako obvykle na Vyšehradě. I zde nám dělalo společnost několik softballistů (no to není vůbec divu, když v tu dobu se v Sedlčanech nacházelo téměř 100 příznivců tohoto sportu). Probrali jsme absolvovaný trénink, rozebrali sporné situace a vyhlásili nejlepšího hráče tréninku. Shodli jsme se, že nejlepší výkon podala asi Jana, což David nějak neunesl a krůpnul si do trenek ;-) Drobná nehoda však brzo uschla a mohli jsme se dále věnovat zábavě :-)

-KD-