Házená Sedlčany

V pátek jsme se sešli v počtu 8 fotbalistů. Rozcvičování jsem musel rovnou přeskočit, neboť jsem dorazil mírně po osmé večerní (Pražácí podnikali nálet na své chatové osady a blokovali mi cestu domů). Vzhledem k tomu, jaké bylo v pátek horko, se tělocvična proměnila v prvotřídní skleník, kde by se dařilo i tropické flóře.

 

Rozdělení týmu probíhalo opět pomocí víček od PET lahví. Ačkoliv se do orákula vloudilo více modrých než zelených, bystré hlavy házeňkářské se dokázali zgrupovat a vytvořit tak vyrovnané a efektivní týmy.

 

Rozdělení bylo následující:

Tým all-stars: Pavel, Jitka, Číman, Jindra

Tým B: David, Lucka, Standa, Míša

 

Přestože se prvnímu gólu do branky moc nechtělo, další smršť na sebe nenechala dlouho čekat. I když se hra zdála celkem vyrovnaná, soupeřům z "béčka" se moc nedařila koncovka a to se také podepsalo na celkovém skóre (jinak řečeno: dostali na prdel). Přesný výsledek mi bohužel vymazala z hlavy kofola s rumem, ale tým A vyhrál přibližně o 10-15 gólů.

 

Po ospršení studeným pramenem z hor jsme se vydali na druhý trénink na Vyšehrad. Zde bylo skóre celkem vyrovnané. Nikdo vyloženě neútočil na vedoucí pozici, protože nechtěl přepálit start. Kolem dvanácté, jak už to tak bývá, jsme byli s úsměvem vyhozeni, a tak se trénink přesunul do Besedy. Zůstali ovšem už jen ti nejsilnější. Čas utíkal čím dál tím rychleji, byl nám odpískán konec na hřišti. Rozhodli jsme se (ještě stále plni energie), že si zaběhneme cílovou rovinku na diskotéce nad pizzkou. Bohužel hned po jedné pauze na pití jsme museli ukončit zápas i tu. Nastal čas občerstvení a ten jsme využili v podniku pár kroků vedle. Člověk by se měl neustále zdokonalovat, a tak nezbývá nic jiného, než ukončit tento report slovy: "Stando, přístě i ten nonstopáč zavřeme!".

 

 

Jindra