26. 2. 2016 sezona v plném proudu
V pátek ve čtvrt na devět jsem jako devátý hráč dorazil na trénink sedlčanské házené, takže jsem si rázem připadal jako páté kolo u vozu. A to mohlo být hůř, neboť jsem také mohl dorazit jako sedmý hráč a to bych si zřejmě připadal jako třetí kolo u koloběžky. Naštěstí mě zachránili 2 noví hráči, nevím proč, ale říkali jsme jim dvojčata. Zajímavé je, že jsem si neustále pletl, který z nich je Marek nebo Martin.
Žlutý tým: Dvojče, Standa, Jirka, Petr Šimek
Barevný tým: Dvojče, David, Malda, Lukáš, Zdeněk Šimek
Do hry jsem vstoupil za stavu 1:1. Netrvalo dlouho a můj tým, tým barevných, se krátce po mém zapojení ujal vedení, které jsme následně výrazně navyšovali. Chtěl jsem hrát 5 na 4, ale přátelé nedovolili a tak jsme museli střídat. To bylo zřejmě rozhodující – silná střídačka rozhoduje spoustu utkání.
Hodnocení výkonu, nejvýraznější osobou týmu barevných byl David. Sportovně výrazně neoslnil, ale slovně byl jako obvykle velmi aktivní. Nevím přesně proč, ale z nějakého důvodu se pasoval do role trenéra i kapitánu týmu, přitom zcela zjevně nepochopil, že když někdo, konkrétně já, hraje tzv. volného hráče, není jeho úkolem bránit. Volný hráč tu není od toho, aby se vracel po každém ztraceném balonu – volný hráč si má vybírat prostor a čekat na přihrávku - to na ujasnění. Celkově to byl moc dobrý zápas plný rychlých akcí, individuálních fintiček, kreativních zakončení, ale často i nepřesných střel.
O kolik vyhrál tým barevných si přesně nepamatuji, bylo to minimálně o 10 gólů, dominance barevných byla tak vysoká, že se během hry žlutým podařilo dát 2 góly po sobě, jen zřídkakdy. To co nikdo nečekal se povedlo, konkrétně Petr, nekompromisně vstřelil oba góly a tím zajistil žlutým výhru v závěrečném rozstřelu.
Na tiskovou konferenci dorazilo jen torzo týmu, David, Malda a já. Po rozebrání zápasu na Vyšehradě jsme se přesunuli do Besedy, kde nás posílil zotavující se Bořek a Martina, takže by se dalo říci, že se i po zápasová fáze vydařila.
Sportu zdar a na shledanou v pátek ŠiMi
